Liberec

Je to už tři týdny, co naše služby fungují ve zcela novém režimu. Naši zaměstnanci si zvykli, že musí daleko více než kdy dříve dbát na hygienu svou, klientů i zařízení. Služby se snažíme zachovat, spolu s tím i klid a náladu, aby se lidé bez domova cítili bezpečnější, byť stín koronaviru tu s námi stále je.

Proto patří velké poděkování vám, naši milí dobrovolníci, za vaši obětavou službu a nabídky pomoci, které přicházejí téměř denně. Našili jste pro nás spoustu krásných bavlněných roušek, nabídli jste se s dobrovolnictvím, s psychologickou i duchovní pomocí.

Díky vám jsme získali 2 kusy bezkontaktních tepoloměrů, které nám pomohou denně kontrolovat zdravotní stav našich klientů a zaměstnanců.

Díky vám jsme získali i obědy pro naše klienty, což je velkým povzbuzením i pro zaměstnance, kteří více než kdy jindy cítí únavu a stres a přesto se chovají s pochopením a s láskou plní přání našich klientů.

Přejeme vám všem hodně zdraví a síly, bez vás bychom to nezvládli, až toto nelehké období překonáme, řekneme si společně, všechny nás to stmelilo, posunulo dál a ukázalo na zcela jiné hodnoty a priority v životě.

A stále platí, že v nouzi poznáš přítele a my vás máme mnoho, vaši pomoci si vážíme a děkujeme vám!

Ing. Milena Havrdová – oblastní ředitelka.

Jako každý pracovní den v 8 hodin otevíráme Nízkoprahové denní centrum pro lidi bez domova a u dveří už stojí klienti s rouškami přes ústa a nos, které jim šijí dobrovolníci z Liberecka. Prvně zamíří k umyvadlu, kde si myjí a poté dezinfikují ruce. Mají náš velký obdiv, jak opatření s respektem přijali a pochopili, že jde o jejich ochranu, ale zároveň i naši a všech, které na ulici denně potkávají. 

Po celý den se snažíme zachovat běžný chod denního centra, i když stín koronaviru tu je. Neustále přepočítáváme počet klientů, dohlížíme na hygienu, dezinfikujeme středisko, nově příchozím dáváme roušky a ty použité vyváříme a žehlíme. To všechno se snažíme dělat v plném nasazení a zachovávat klid, aby se i lidé bez domova cítili bezpečněji.

Vždyť lidé bez domova už teď nemají skoro nic. Místa, kde se mohli občas schovat či zahřát, jsou zavřena nebo pohlcena tvrdými opatřeními nouzového stavu. Lidé bez domova teď mají k dispozici pouze denní centrum a noclehárnu, která je již bohužel plně obsazena. 

Prosíme vás, kteří můžete zůstat doma, myslete na to, jak se máte dobře, že máte DOMOV a relativní BEZPEČÍ.

Moc vás všechny zdravíme, přejeme hodně zdraví, sil a trpělivosti. Se vzájemnou pomocí a respektem to zvládneme!

Velice děkujeme všem za dodané krásné roušky a jinou pomoc.

Zaměstnanci Jitka, Kája, Šárka a Pavel

Jak mne zachránila NADĚJE v Liberci

Do Liberce jsem přijel 31. 5. 2019 po deseti letech jako těžký alkoholik a spící narkoman. Musel jsem se vrátit, protože jsem dostal zákaz pobytu v Praze, kde jsem žil sedm let na ulici. V Liberci mám trvalé bydliště na magistrátu. K zákazu pobytu v Praze jsem dostal také prospěšné práce – jednou 60 hodin, podruhé 100 hodin. Proto jsem se rozhodl, že se do Liberce vrátím a oddělám prospěšky.

Hned po příjezdu jsem se seznámil s místními bezdomovci a začal chlastat. Asi po třech týdnech pití jsem se dostal na NADĚJI, kde jsem nahlásil, že jsem těžký alkoholik a potřebuji pomoct. První dny si vůbec nepamatuji, ale v NADĚJI mi podali pomocnou ruku a poslali mne také do Advaity - poradna pro závislosti.

V těžké opilosti jsem běhal po úřadech – vyřizoval občanku, sociální dávky, věci pro nástup do léčebny. Nějakým zázrakem mi všude vyšli vstříc, i když jsem všude chodil opilej. Celé léto jsem prochlastal, nadělal nějaké průsery, ale v NADĚJI mi přesto pomáhali. Celý kolektiv si se mnou musel hodně vytrpět, hlavně když jsem měl 4 dny průjem.

Advaita mi vyřídila léčebnu. Někdy v červenci jsem odjel do léčebny Bílá Voda. Na cestu jsem si vyžebral – celé léto jsem žil z žebrání na chlast a na cestu do léčebny. Do Bílé Vody jsem přijel samozřejmě opilej. Tak mne nepřijali a poslali zpátky. Všichni byli v šoku, když jsem se druhý den vrátil do Liberce. Ale touha přestat pít byla velká a tak jsem ve spolupráci s NADĚJÍ a Advaitou začal zařizovat další léčebnu.

Na konci srpna jsem nastoupil na detox v léčebně v Kosmonosích, kam mne odvezl vedoucí NADĚJE. Odtamtud už mne nevyhodili, i když jsem nafoukal.  Po detoxu jsem nastoupil do léčebny v Horních Beřkovicích. Tam jsem zůstal až do soudu, kde jsem dostal trest natvrdo 30 dní vězení za neodpracované hodiny prospěšných prací. Ukončil jsem léčebnu a vrátil se do NADĚJE. Už jsem odpracovat sto hodin prospěšných prací (druhý trest), spolupracuji s Advaitou i pracovním úřadem. Jsem již více než půl roku střízlivý. Začal jsem pravidelně navštěvovat církev, třikrát týdně chodím na setkání Anonymních alkoholiků, bydlím krátce na Azylovém domě Speramus a čekám na nástup do vězení.

Bráňa

V liberecké NADĚJI vařili tento pátek pro lidi bez domova kuchaři z restaurace Organza Liberec. Podával se guláš se špekovými knedlíky. Po dobrém obědě ostříhal naše klienty pan Honza z Classic man barber shop. Oběda se účastnilo asi 25 lidí bez domova a následně se nechalo 16 klientů profesionálně ostříhat. Takových akcí si velmi vážíme. A nejde jen o naplnění žaludků či samotné ostříhání. Tyto milé návštěvy ukazují našim klinetům, že někomu nejsou lhostejní a umožňují jim kontakty mimo svou sociální skupinu. Moc děkujeme.

Žáci z osmé třídy ZŠ Na Výběžku v Liberci uspořádali v posledním lednovém týdnu sbírku ošacení, drogerie a trvanlivých potravin pro lidi bez domova. Věci ze sbírky byly předány do Nízkoprahového denního centra NADĚJE. Ošacení, drogerie a trvanlivé potraviny zaplnily celé osobní auto. ZŠ Na Výběžku s NADĚJÍ spolupracuje dlouhodobě. Žáci chodí každoročně na předvánoční prohlídku denního centra. Seznamují se s chodem organizace a při té příležitosti donesou klientům oběd, který předtím sami připravily. 

Děkujeme učitelům a rodičům dětí, že rozvíjejí u žáků sociální cítění a dlouhodobě naši organizaci podporují.

Lidé bez domova měli v Nízkoprahovém denním centru a Noclehárně před Vánočními svátky připraveno posezení u řízku, bramborového salátu a cukroví.

Při setkání nechybělo úvodní slovo o naději, kterou máme díky narození Ježíše Krista.

Poté si popovídali staří i noví známí a probrali své životní trable a plány do bunoucna. Společně jsme si také zazpívali pár písní.  

Vzhledem k velkému množství klientů probíhala štědrovečerní večeře ve dvou termínech. Celkově se Vánočního setkání v Nízkoprahovém denním centru NADĚJE zúčastnilo padesát osob bez domova. Večeře byla přiravena díky podpoře Nadace Preciosa.