AKTUALITY

Adventní čas v NADĚJI

Předvánoční čas a náladu jsme vnášeli do kluboven pro děti a mládež NZDM Ostrov postupně už od listopadu a odstartovali

Více…

Klienti si mohli ozdobit vlastní předem vyrobenou svíčku  tečkováním speciálním perem a barvami a poté si ji odnést domů pro někoho blízkého. Všichni si tuto aktivitu náramně užívali a vznikaly fantastické výtvory. Ručně malovaná svíčka je hezkým dárkem pod stromeček a obdarovaní měli určitě velkou radost.

S klienty v NZDM Ostrov jsme se chystali na vánoční čas poctivě. Nejvíce jsme probírali dárky, které by klienti chtěli dostat. Mezi velká přání patřilo terénní auto, reproduktor a mobil. Společně jsme připravovali i vánoční výzdobu. Vytvářeli jsme papírové svítící městečko, vánoční ozdoby na stromek, vyráběli jsme vánoční přáníčka a jmenovky nebo mašle na ozdobu dárečků.

 

Mikuláš, čert a anděl navštívili děti v předškolním klubu. Mikuláš se postupně tázal dětí, jestli zlobily nebo byly hodné a chtěl slyšet nějakou básničku nebo písničku. Mezitím se ostatní děti bály čerta a anděl se je snažil uklidňovat. Když děti řekly básničku, dostaly od Mikuláše balíček, ve kterém měly nejen sladkosti, ale také ovoce, bramboru a omalovánky. Se školními dětmi jsme si povídali o významu anděla, čerta a Mikuláše. Přemýšleli jsme o tom, že každý se vyznačuje něčím jiným. Co vám připomínají andělská křídla, řetěz nebo zlatá berla Mikuláše? Víte, proč Mikuláše provází zlo v podobě čerta a dobro v podobě anděla?

Společně jsme si vyrobili adventní věnec, který se krásně třpytil. Jelikož v klubu v neděli nejsme, nezapalovali jsme svíčky, ale i tak podpořil hezkou předvánoční atmosféru stejně jako pečení a zdobení lineckého a perníčků v klubovnách.

Další akcí mimo klub byla návštěva Prácheňského muzea v Písku, kde měli klienti možnost si pomalovat skleněný hrnek speciálními barvami a ten si odnést a využít ho jako ručně vyrobený dárek. Následoval interaktivní program o Vánocích v Česku z dob minulých. Klienty zaujal výklad budoucnosti podle různých tradic jako je lití olova, házení pantofle nebo rozkrajování jablka. Někteří se divili, že v dnešní době někdo topí v kamnech a místo motorové pily používá ruční pilu a sekeru. V muzeu jsme navštívili ještě expozici sladkovodních ryb, kde jsme s klienty ryby poznávali a přiřazovali jim názvy a různé znaky.  Škoda jen, že někteří klienti i přes poučení, mají nenechavé ruce a dotýkají se vystavených exponátů.

Předškoláci třetí čtvrtek v prosinci navštívili dětské oddělení městské knihovny jako každý měsíc. Tentokrát se lekce týkala Mikuláše, Vánoc,  tradic s nimi spojených.  Nechybělo ani oblíbené tvoření  –  tentokrát se lepil a zdobil vánoční stromeček s dárky a probíranou pohádkou byla Perníková chaloupka. 

Vánoční besídky se konaly v klubovnách a klienti si připravili mini pizzy, ochutnávali upečené cukroví, poslouchali a zpívali koledy a vyprávěli si o zážitcích z předešlých Vánoc.  

Jedním z předvánočních dárků na klub byl šicí stroj. Je to velmi zajímavé umět šít na stroji a zjistit, jak funguje. Dvě nitě se musí spojit, aby vznikl jeden steh. Když už se člověk na stroji naučí, může si ušít vše, co potřebuje. Sociální pracovnice a klienti NZDM Ostrov spojili své síly a dovednosti a ušili, naplnili a pomalovali polštářky, kterými chtěli udělat radost druhým lidem. Všechny děti se snažily, aby polštářky byly hezké a bavilo je polštářky šít a malovat na ně vánoční motivy barvami na textil.

Prosinec je měsícem radostného očekávání. Někteří však tyto momenty neprožívají ve svém domácím prostředí. To je případ i pacientů sociálních lůžek v písecké nemocnici, pro které byly tvořeny zmiňované polštářky. Do tvorby se zapojily i děti předškolních klubů NADĚJE, připravily přání a obrázky s vánoční tématikou. Nechybělo ani vánoční cukroví, které bylo darováno nemocničnímu personálu. Předávání proběhlo osobně s několika klienty 20. prosince. Příjemnou vánoční atmosféru podpořily zdravotní sestřičky spolu se sociální pracovnicí nemocnice Písek. Klienti NZDM zprvu pociťovali ostych, ale ten po předání prvních dárků opadl. Polštářky a vánoční koledy vykouzlily úsměvy na tvářích pacientů. Zdravotní sestřičky připravily pro klienty sladkou odměnu. Tento počin zpříjemnil den nejen klientům sociálních lůžek, ale i nemocničnímu personálu. Přání a obrázky s vánoční tematikou od předškoláků z NADĚJE byly předány o den později  i klientům Diakonie ČCE  –  středisko Blanka, se kterými předškoláci dlouhodobě spolupracují. Přiblížily se vánoční prázdniny a děti mohly odcházet z kluboven s dobrým pocitem a potěšením v srdci, že potěšily klienty obou zařízení. 

Méně…

NADĚJE v roce 2022

V Písku působí NADĚJE v oblasti sociální práce s jednotlivci i rodinami ocitajícími se v nepříznivé sociální situaci přes

Více…

Písecká NADĚJE v roce 2022 provozovala tři předškolní kluby (Chaloupka, Margaretka a Klíček) a čtyři kluby doučování pro děti ze základních škol. Cílem byla podpora předškolních dětí a žáků se sociálním znevýhodněním. Za rok 2022 prošlo předškolními kluby 48 dětí ve věku 3  –  6let. Provoz všech sedmi klubů byl do 30. 6. 2022 financován prostřednictvím projektu Vzdělání pro všechny výhodou (3V) s registračním číslem: CZ.02.3.61/0.0/0.0/16_039/0011718. podpořeného z EU, v rámci operačního programu OP VVV. Poté bylo NADĚJÍ realizováno doučování pod navazujícím projektem s názvem Kluby doučování NADĚJE  –  „DoUčko pro všechny“ a financováno Evropskou unií  –  Next Generation EU v období od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022. Cílem projektu byla podpora žáků základních a středních škol se sociálním znevýhodněním formou individuálního nebo skupinového doučování a bylo zapojeno 44 dětí, které žijí v prostředí, kde nemají podmínky pro přípravu do školy. Každému zúčastněnému jedinci bylo umožněno dle jeho individuálních potřeb, pracovat na mimoškolní přípravě. Psát si v klidu domácí úkoly, připravovat se na písemné práce či zkoušení, během letních prázdnin se učit na reparáty. Zájem o doučování je velký, převážně však u dětí prvního stupně ZŠ, na druhém stupni již zájem klesá a je spíše nárazový  –  před testem, příprava referátu z přečtené knihy, před uzavíráním známek apod. 

Kromě nabídky podmínek pro přiměřené vzdělávání služba NZDM Ostrov obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, klientům jsou zprostředkovány besedy na různá preventivní témata či volnočasové aktivity. Poradenství v NZDM je zaměřené na pomoc při řešení osobních životních situací, se kterými si naši klienti neví rady, při hledání odpovědí na otázky vzdělávání, pomáháme s upevňováním vztahů v rodině nebo mezi partnery, podporujeme aktivity pro sociální začleňování klientů aj. Také udržujeme mezigenerační vztahy dětí, žáků a seniorů. Předškoláci i klienti NZDM Ostrov předávají dárky pro potěšení přátelům v Diakonii Blanka a pacientům na sociálních lůžkách písecké nemocnice.  Dárkem byly např. obrázky či polštářky, přáníčka, které je možno využít na výzdobu pokojů a nástěnek.

 

V různých lokalitách města Písku je realizována sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi, která působí v přirozeném prostředí klientů. Služba podporuje rodiny s dětmi, jež jsou v situaci, kterou nedokážou samy zvládnout a záměrem je zachovat nebo obnovit fungování rodiny. Sociální pracovnice působí přímo v rodinách a mohou navázat na doučování dětí v klubech a působit na rodiče a jejich participaci na vzdělávání dětí. Doprovázejí klienty na úřady, k lékaři či rodiče do škol, pomáhají řešit složitou ekonomickou situaci klientů, nalézat bydlení či pracovní uplatnění.  

 

Terénní program, sociální služba písecké pobočky, která pracuje s jednotlivci, nabízí dluhové poradenství, pomoc s řešením bydlení, zaměstnání, rodinných vztahů, aj. Pracovnice také pomáhají klientům v komunikaci s úřady, zaměstnavateli.

 

NADĚJE se v Písku věnuje také potravinové pomoci pro potřebné. Zajišťuje distribuci potravin a spolupracuje s Potravinovou bankou Jihočeského kraje. V současné chvíli je v Písku realizován nový evropský projekt v rámci OPZ + ve spolupráci s Městem Písek na podporu získání a udržení bydlení.

Veškeré výše jmenované služby jsou klientům poskytovány anonymně a bezplatně. Financovány jsou z různých zdrojů, od MPSV, MŠMT, Jihočeského kraje, Města Písku či dárců.

Sociální práce NADĚJE v Písku byla podpořena především dotačním programem Jihočeského kraje. Z celkových nákladů pobočky v Písku na sociální služby 6 759 728Kč byl Jihočeským krajem podpořen Terénní program částkou 1 684 818 Kč, Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež bylo dotováno 2 099 097Kč a Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi částkou 1 110 000 Kč. ProjektPodpory sociálních služeb spolufinancovaný Evropskou unií do 30. 6. 2022 v Jihočeském kraji V podpořil sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi částkou 1 186 789Kč.

Veliké díky za pomoc a spolupráci patří Úřadu práce v Písku, základním školám a dalším spolupracujícím organizacím a donátorům. Městu Písek upřímně děkujeme za důvěru a významnou nejen finanční podporu a pomoc. Poděkování patří také všem drobným dárcům. Zvláštní poděkování přísluší i všem zaměstnancům písecké NADĚJE za jejich obětavou a náročnou práci.

 


Méně…

Podzim ve znamení pohybu

Podzimní prázdniny byly ve znamení zdravého pohybu a mapování břehů řeky Otavy. Sociální pracovnice z NZDM Ostrov spolku NADĚJE pro své

Více…

Podzimní prázdniny byly ve znamení zdravého pohybu a mapování břehů řeky Otavy. Sociální pracovnice z NZDM Ostrov spolku NADĚJE pro své klienty připravily na prázdniny balíček místních informací a sportovních aktivit. Oba dny byly zakončeny Halloween party.

Středeční program zahrnoval návštěvu lezeckého centra LEZETOP.  Cestou po pravém břehu řeky Otavy se klienti dozvěděli několik místopisných informací např. o Jitexu, významném textilním podniku v Písku, který byl založen v roce 1949 a jeho produkci,  o rodině Dagmar Šimkové, o lávce přes řeku,  o vile Martě vedle lyžařského svahu. Klienti si prohlédli z blízka i lyžařský areál, proběhl výklad o možnostech lyžování v Písku a zasněžování svahu, poznávali stromy podle spadaného listí apod. Pak jsme se vydali přímo do prostor LEZETOPu. Převlékli a přezuli jsme se, půjčili jsme si sedáky a další vybavení a hurá po schodech do hloubky lezecké haly. Po seznámení s bezpečností, kterou vysvětlil dobrovolník Jirka, se začalo lézt. Zájemci se rozdělili na půl a polovina lezla na stěnách s jištěním a polovina trénovala v bouldrovce. Nevěděli jsme co to bouldrovací stěna je a co nás čeká, ale všem se tam líbilo.  Je to místnost s úchyty, kde se leze bez lana maximálně do výšky třech metrů a když spadnete, tak se nic nestane.  Prostě dopadnete do duchen. Všichni si obě aktivity několikrát vyzkoušeli. A i ti, kteří se bojí výšek, se překonali a zvládli cvičnou stěnu zdolat.  Bylo zcela jasné, že začátek podzimního prázdninového programu byl úspěšný. Po skončení akce následovala svačina a zpáteční cesta domů.  Poděkování za vydařený sportovní zážitek patří především dobrovolníkovi Jirkovi, který se věnoval klientům nízkoprahu na lezecké stěně.

 

Druhý den se vyšlo do přírody po levém břehu řeky Otavy. Cílem byl výšlap Na Hřebíček. Během cesty kladly sociální pracovnice klientům připravené kvízové otázky týkající se přírody a okolí a klienti se snažili uhádnout správnou odpověď. Cesta uběhla celkem rychle, i když různě obtížným terénem. Plni zážitků z lesa a díky slunnému počasí se výšlap vydařil.

Po příchodu se klienti nejdříve občerstvili a mohl začít odpolední program Halloween party v klubu na Nábřeží, který byl již výborně vyzdoben. Nechyběli pavouci, netopýři, dýně, ale i kostra a lebka. Strašidelnosti přidalo osvětlení hřbitovními svíčkami. První aktivitou bylo dotvoření kostýmu a make-up.  Dalším úkolem bylo sehrát krátkou scénku, což se velmi podařilo a všichni se skvěle bavili. Na akci nechyběly halloweenské omalovánky, hudba či stolní fotbal. Ke konci party byla klientům předána sladká odměna.

Za tým sociálních pracovnic Veronika Káplová

Méně…

Prázdninový guláš aktivit

Na jarní prázdniny píseckých škol připravily sociální pracovnice dětských klubů NADĚJE pestrý program. Malou ochutnávku aktivit

Více…

Na jarní prázdniny píseckých škol připravily sociální pracovnice dětských klubů NADĚJE pestrý program. Malou ochutnávku aktivit prázdninového guláše. Na pondělí byla na 13h. naplánována párty ve školním klubu Klíček v Roháčově ulici. Sešla se všechna střediska a dohromady přišlo šestnáct dětí. Každé středisko připravilo v rámci dopoledního programu pomazánky a jednohubky. Na výběr bylo z vajíčkové, rybí a sýrové pomazánky. Při vstupu do Klíčku byly děti trochu překvapené, protože prostory viděly téměř všechny poprvé, ale rychle se adaptovaly, a zábava mohla začít. Vzhledem k velkému počtu dětí nebylo možné uspořádat plánovaný turnaj v deskových hrách v plném rozsahu. Klienti dětských klubů se bavili a společně se věnovali různým stolním, nejen deskovým hrám), kreslili nebo vybarvovali obrázky. Děti také dostaly za úkol sestavit puzzle mapy světa, jiné hrály fotbálek nebo si házely s míči. Velkou zábavou byla hra v dřevěném domečku. Během aktivit měly děti možnost ochutnávat a hodnotit pomazánky. Všechny byly výborné, a u dětí uspěla asi nejvíce vajíčková pomazánka. Před odchodem na střediska všichni využili možnosti kreslení křídami na chodník. Děvčata též skákala panáka. Myslíme, že párty v Klíčku měla u dětí úspěch.

 

O úterní akci v Laser aréně byl velký zájem. Chování klientů i přístup personálu byl neskutečný, personál arény byl milý a nápomocný. Vše se skvěle dařilo. Děti byly rozděleny do čtyř týmů dle věku, aby nestřílely starší děti proti mladším. Pokaždé když děti vyšly z arény, byly nadšené a hned vyprávěly, jak se schovávaly, koho střelily a kdo pro změnu střelil je, mezi sebou i pracovnicemi probíraly průběh hry a jak se jim líbilo. Při čekání na laser hru se děti zabavily při ostatních hrách v zařízení, hraním kulečníku, stolního tenisu, fotbalového kulečníku, air hokejem a automobilovým simulátorem. Čas si také zkrátily trénováním nákupu drobného občerstvení  –  koupením limonády, sušenky, sladkého rohlíku nebo nanuku. Sešlo se třicet osm dětí, což byl opravdu velký počet, a děti si díky svému chování a vstřícnému personálu arény, mohly užít druhý prázdninový den při vydařené akci. Po poslední hře se děti společně vyfotily a akci jsme ukončili. Někteří šli domů sami nebo s naším doprovodem, na jiné čekali před budovou rodiče a mohli si hned vyslechnout nadšení z absolvovaných aktivit.

 

Středeční dopoledne jsme strávili kreativně. Děti zaujala koláž na téma slavné romské osobnosti. Také jsme obtiskovali dlaně na velkou čtvrtku a kreslili obrázky temperami. Mladší chlapci si půjčovali puzzle a celkem složili pět různých obrázků.  Ve 13 hodin se klienti ze všech středisek setkali pro změnu na Nábřeží v NZDM Ostrov. Nejprve probíhala volná zábava  –  fotbálek, omalovánky, skládání puzzle, air hokej, stolní hry, házení šipek na terč. Původně byl na programu film V síti. Jelikož se ale v klubu sešly děti nižšího věku, shodly se, že chtějí nějaký dětský film. Odhlasovaly promítání posledního dílu filmu Harryho Pottera. Některé děti film znaly, odpovídaly správně na kontrolní otázky, co které kouzlo znamená. Po skončení promítání byl všem před odchodem připomenut tajný výlet.

Ve čtvrtek proběhl tajný výlet do přírody. Vzhledem k nepříznivému počasí jsme do poslední chvíle nevěděli, jak bude výlet probíhat a museli jsme trochu improvizovat.

V klubu jsme asi hodinu strávili volnou zábavou a po umoudření počasí jsme vyrazili podél řeky směrem k Sulanovi. Po cestě jsme si povídali, někdo soutěžil v běhu a ostatní vyzvídali, kam vlastně jdeme. Na hřišti u Sulana bylo první kolo připraveného vzdělávacího kvízu s otázkami zejména z přírodovědné oblasti. I když některé dotazy byly těžší, klienti překvapili a znali odpověď na spoustu z nich. Za správné odpovědi dostali odměnu. Jelikož opravdu hodně foukalo a pak začalo i pršet, museli jsme trochu zkrátit trasu. Pokračovali jsme přírodou a okruhem došli k proutěnému a parkourovému hřišti na Jiráskově nábřeží. Zde měly děti volnou zábavu, využily houpačky, skluzavku, různé překážky, běhaly na čas. Před odchodem z hřiště proběhlo další kolo otázek z kvízu. Po návratu z výletu jsme strávili ještě nějaký čas v klubu na Nábřeží, děti se pustily do svých svačin a občerstvily se. U toho si vykládaly, jak se jim výlet líbil a jak těžké byly otázky. Další zábavou byly omalovánky a menší turnaj v air hokeji. I přes proměnlivé počasí byl výlet vydařený a děti i  pracovnice si ho společně užily. Po další deštivé přeháňce jsme akci ukončili a tím byl i dovařen guláš prázdninových aktivit pro klienty z klubů NADĚJE.

 

 

 

 

Za NADĚJI připravily sociální pracovnice

Méně…

Tematický článek č. 6  –  Jak pracovat s dětmi s poruchou pozornosti

<span style="font-size: 11.0pt; line-height: 107 %; font-family: 'Calibri',sans-serif; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: 'Times New Roman'; mso-bidi-theme-font:

Více…

 

Odpověď je jasná a zní ano. U dětí se v dnešní době objevuje porucha pozornosti a hyperaktivity. Všichni určitě znáte zkratku ADHD.  Také děti ze sociálně vyloučených lokalit mají často diagnostikovanou tuto poruchu, ale tím, že vyrůstají v prostředí a mezi lidmi, které většinová společnost nevnímá moc dobře. Často poruchu vnímají jako pouhou nevychovanost a drzost. 

Jak se projevuje dítě s poruchou pozornosti. Dítě, které má diagnostikovanou poruchu pozornosti, má potíže se soustředěním, koncentrací, udržením pozornosti a je přelétavé v činnostech. Je impulzivní, u ničeho dlouho nevydrží, je neklidné pohybově i v ústním projevu. Může mít potíže v učení, ve čtení a psaní, ve vztazích s vrstevníky i v rodině. Zlobí  –  narušuje hranice ostatních lidí, vyvíjí nadměrnou činnost, kterou často nedokončuje. (1)

Toto chování se projevujedlouhodobě,  není tedy vyvoláno pouhou momentální situacídítěte. Kořeny tohoto chování, zhoršeného soustředění či hyperaktivity lze nalézt už v raném věku dítěte. Neobjevují se tedy poprvé jen v souvislosti se školou, i když právě zde se mohou významně projevit. Poruchypozornosti nesouvisí s inteligencí dítěte, ta je často průměrná či nadprůměrná. Mnohdy se vyskytují společně s poruchami učení, čtení a psaní (dyslexie, dysgrafie, dysortografie).

Poruchy pozornosti jsou dány specifiky mozkové činnosti, přenosem chemických látek v mozku, mohou mít genetický základ či být následkem obtíží při porodu. Velká většina však nemá jasně prokázanou příčinu. Poruchy pozornosti nejsou způsobeny špatnou či nedostatečnou výchovou. Správné vedení dítěte má vliv na průběh potíží, ale poruchu pozornosti nelze „vychovat“. Pokud jí dítě trpí, nelze obviňovat rodiče, že je jejich dítě nevychované. (1)

Poruchu pozornosti je nutné diagnostikovat u odborníků. Je tedy vhodné objednat dítě v pedagogicko- psychologické poradně či u dětského psychologa. Někdy je nutné absolvovat i neurologické či psychiatrické vyšetření.

Také při práci s dětmi ze sociálně vyloučených lokalit vidíme, že u mnoha dětí se objevují prvky poruchy pozornosti. Děti přebíhají od témat k tématu, chvilku neposedí, vše je zaujme a obrací jejich pozornost pryč. Tyto zkušenosti máme zejména při doučování dětí ve školních klubech, které jsme díky  ESF projektu Vzdělání pro všechny výhodou, zkr. 3V mohli realizovat (registrační číslo projektu CZ.02.3.61/0.0/0.0/16_039/0011718). Jak jsem výše uvedla pro stanovení konkrétní diagnózy, zda se jedná o poruchu pozornosti je potřeba navštívit odborníka. Jestliže je stanovena diagnóza porucha pozornosti, je možné řešit danou situaci i ve škole nastavením individuálního vzdělávacího plánu                           a nastavit výuku, prostředí výuky, tak aby se dítě mohlo adekvátně vzdělávat.

Pro práci s dítětem s ADHD je nutno připravit prostředí, kde se dítě učí. Na domácí přípravu by dítě mělo mít vymezené klidné místo, které je jen jeho a rodič se mu věnuje po přesně vymezený čas s přestávkami  –  ne v kuchyni, ne společně s dalšími sourozenci, ne u televize. Dané místo by nemělo být příliš barevné, aby zbytečně nestimulovalo prostředí. Často platí méně je více. (1)

Správné vedení a jednotná výchova je důležitá, neboť snižuje riziko toho, že se u dítěteprojevíporucha chování. Je-li dítě ve škole neúspěšné, může šaškovat, ale také na sebe poutat pozornost zlobením, krádežemi a lhaním. Dítě se vyhýbá neúspěchu ve škole i doma, může se chytat nebezpečných part                   a je zde další riziko pro záškoláctví a nakumulování dalších problémů. (1)

Jak pracovat s dítětem s ADHD a na co si dát pozor. Nezbytností je řád, jasná pravidla, důslednost                           a režim. Vše ale musí být prováděné s láskou, trpělivostí, povzbuzováním, pochvalou. Významná je úprava prostředí, tedy je důležité vyvarovat se přemíry podnětů v místě, kde se dítě učí. Podstatné je střídání činností a přestávek, příprava by měla probíhat dle hesla: málo a často. Dítě by mělo mít zážitek klidu a také umět odpočívat. Není na škodu naučit se relaxaci. Důležitý je také pohyb a pohybové uvolnění. (1)

Při práci se doporučuje silnější oční a fyzický kontakt s dítětem. Je dobré kontrolovat, zda                                          je „na příjmu“, například dívat se mu do očí a lehce se dotýkat jeho ramene, pokud mu dávám instrukci. (1)

Dětem mohou pomoci také psychoterapie či dobře vedené skupinové aktivity a učení sociálním kontaktům. Je třeba zabránit vzniku pocitu méněcennosti. U vážnějších potíží může pomáhat farmakoterapieDůležitá je spolupráce poradny či školy s celou rodinou. (1)

Závěrem bych chtěla dodat, že s dítětem s ADHD se dá pracovat, když zvolíte jednotný postup, režimová opatření a velkou dávku empatie. Jisté je, že to je někdy např. v kolektivu ostatních dětí náročné, ale práce s dětmi je vždy tak trochu náročná. Ale zpětně můžeme vidět právě na dětech, zda jsme jim byli oporou a naše práce měla smysl.

 

 

Použité zdroje:

1) Veronika Pavla Martanová. Problémy s pozorností. Šance dětem. [online]. [citováno 20-6-2022]. Dostupné z: https://sancedetem.cz/problemy-s-pozornosti

 

Zpracovala: Mgr. Petra Martíšková, manažerka projektu 3V

 

Méně…

Tematický článek č. 5  –  Vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit

<span style="font-size: 11.0pt; line-height: 107 %; font-family: 'Calibri',sans-serif; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: 'Times New Roman'; mso-bidi-theme-font:

Více…

 

Jen vzdělaní lidé s určitými znalostmi a dovednostmi mohou obstát v systému dnešní konkurenční  společnosti a využívat všechny zdroje, které jsou dostupné. A tím zlepšit postavení své i své rodiny. A stát se možným vzorem pro ostatní, že cesta ven existuje. Nechci říct, že je to tak jednoduché, protože problém sociálního vyloučení je rozhodně velký a nezmizí pouze mávnutím proutku, ale přesto vnímám vzdělání jako jednu z možností, která určitě může pomoci přecházet problémům, které sociální vyloučení přináší.

Projekt 3V díky finanční  podpoře z ESF a výzvě OP VVV mohl zajistit fungování 3 předškolních klubů pro děti (předškolní kluby Margaretka, Chaloupka, U Rybníčku a později Klíček). Tyto předškolní kluby je potřeba si představit jako běžné mateřské školy, pouze s tím rozdílem, že nároky na rodiče a děti jsou nastaveny nízkoprahově. A tím pádem jsou dostupnější pro děti, často romské děti, a jejich rodiče. Všechny služby jsou zdarma. Samozřejmě není zajištěn celodenní provoz a jídlo jako nabízí běžná mateřská škola. Ale pouze provoz od 8:30 hodin do oběda. Rodiče neplatí „školkovné“, nemusí hradit obědy, děti v předškolních klubech  nespí, což je často noční můrou mnoha dětí i rodičů a svačiny s pitím si děti nosí z domova. Tento systém se osvědčil hlavně u dětí ze sociálně vyloučených lokalit, kdy rodiče těchto dětí nejsou z různých důvodů schopni zajistit finančně docházku dítěte do školky. Problém muže být i lokální vyloučení  –  školka je daleko, nejezdí tam linkové spoje a chodit pěšky je náročné a v zimě nereálné. Dalším důvodem proč děti nechodí do školky je strach z neznámého nebo špatná zkušenost rodičů, kterou si nesou ze svého dětství. Obavy z institucí a nového prostředí je často velký problém. Romské matky jsou velmi úzkostlivé a při prvním pláči dítěte berou dítě domů a odcházejí. Adaptační fázi je nutné rodičům dobře vysvětlit a hlavně připravit je na to, že pláč u dítěte je ze začátku běžná věc.

Na výše uvedeném je zřejmé, že neformální vzdělávání dětí v podobě např. předškolních klubů, zejména u romských dětí může být ze začátku velkým přínosem.  Rodiče i děti si zvykají na fungování vzdělávacího zařízení. Komunikují s pedagogy, řeší věci, které se týkají přípravy dítěte do předškolního klubu. A díky této zkušenosti je potom přechod do běžné mateřské školy či do základní školy jednodušší. Bez této zkušenosti jsou děti v 6 letech hozeni do systému základní školy a jsou ztraceni, nechtějí tam chodit, protože nejsou zvyklé být někde jinde bez rodiny.

Jak to vypadá v praxi, když romské dítě přijde do školy bez předchozí zkušenosti s docházkou do školského či jiného neformálního vzdělávacího zařízení, popisuje publikace Vzdělávání Romů v ČR pro pedagogy (1). Takové dítě přichází pouze se zkušenostmi ze života v rodině. Při vstupu do školy se tedy najednou v šesti letech setkává s neznámým, cizím, někdy až nepřátelským prostředím, kterému musí čelit samo, bez pomoci rodiny (a komunity), na níž je do té doby závislé. Škola mu ve většině případů nepomůže. Nesetká se tu s ničím známým  –  nejsou romští učitelé (s výjimkou těch škol, kde se postupně, ale zatím v zanedbatelné množství začínají objevovat romští asistenti), pomůcky a učebnice jsou obsahově i výtvarně přizpůsobeny chápání a vkusu českých dětí. (1)

Tradiční rodinná romská výchova nedává dítěti takový základ, který učitel u průměrného žáka první třídy předpokládá, a tak od počátku školní práce vzniká nedorozumění, které se může rychle odrazit ve školní neúspěšnosti dítěte. Jako hlavní problémy, se kterými se dítě začne brzy po příchodu do školy potýkat, lze označit: nedostatek času a prostoru na domácí přípravu, neochota rodičů zajistit základní školní pomůcky, priorita pracovat doma (péče o sourozence) než ve škole, nezvyk na pevný denní režim, přísný řád a aktivity vyžadující dlouhodobé soustředění, neschopnost se samostatně rozhodovat a zodpovídat sám za sebe, nerozvinutá jemná motorika, neznalost kreslení a psaní, neznalost pojmů, které nejsou potřeba v praktickém životě a které děti získávají z knih a encyklopedií, jazyková bariéra i u dětí, které již nemluví romsky, ale stále užívají etnolekt češtiny. (1)

 

Velkým problémem je užití českého jazyka ve výuce. Romové se kvůli asimilaci měli co nejrychleji odnaučit používat svůj vlastní jazyk    –  romštinu. Ve školách se nesměla používat ani jako pomocný jazyk, ačkoliv mnoho dětí přicházelo do školy s minimální znalostí češtiny a umožnění využít jejich jazyk by pouze přispělo ke snadnější adaptaci na školu. Výjimkou nebylo ani trestání za to, když děti mluvily romsky mezi sebou. Snaha byla korunována úspěchem. (1)

 

Mnoho Romů pod dlouholetým tlakem začalo při komunikaci s dětmi používat češtinu, aby děti neměly ve škole problémy. Jejich jazyk ale logicky nebyl (a u mnohých není dodnes) normativní, je to romský etnolekt češtiny, ovlivněný jednak romštinou (tj. myšlením v romštině, přenášením její gramatické struktury do češtiny neboli kalkováním), jednak nespisovnou češtinou, kterou se neučili ve škole, ale od svého okolí, často též od sociálních vrstev, které často spisovný jazyk nepoužívají. Tomuto etnolektu pak učí své děti. Problémy s češtinou mají pak děti ve všech jazykových rovinách  –  od fonetiky až po stylistickou oblast. Dnešní situace tedy vypadá tak, že dítě neumí při vstupu do školy žádný z jazyků opravdu dobře. Z romštiny ovládá často jen několik frází, v horším případě nadávek, česky se sice domluví, ale mluví etnolektem. Používání etnolektu se neinformovanému pedagogovi může jevit jako mentální retardace („já se bojím od psa, pustil mne vlak, babička mne nosí do školy“ apod.). (1)

 

Fungování dětí ze sociálně vyloučených lokalit a často romských dětí  v systému školství vyžaduje dlouhodobou podporu, jak pro samotné děti, ale i rodiče. Práce s rodiči dětí v lokalitách v podobě fungujících sociálních služeb a nízkoprahových neformálních vzdělávacích a volnočasových klubů může napomoci mnohým nedorozuměním při komunikaci s pedagogy a školou. Ale zejména podpora dětí od předškolního věku pomáhá dětem zvládnout přestup do tradičního vzdělávání a díky této podpoře se děti a žáci základních škol nemusí setkávat ve zvýšené míře se školním neúspěchem.

 

 

Použité zdroje:

1) Vzdělávání Romů v ČR. Informace pro pedagogy. [online]. [citováno 12-6-2022]. Dostupné z: https://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b02romove/18.pdf  

 

Zpracovala: Mgr. Petra Martíšková, manažerka projektu 3V

 

 

Méně…

CHCI POMOCI

PŘEDSTAVENÍ V ČÍSLECH

V roce 2024 jsme podpořili 117 rodin v rámci Sociálně aktivizační služby. 185 dětem a mladým dospělým jsme nabídli smysluplné trávení volného času a podpořili je ve složitých životních situacích.

V rámci našeho Terénního programu jsme pomohli 138 osobám s řešením zadlužení, ztráty bydlení a s dalšími problematickými situacemi. 

KONTAKTY

NADĚJE
Pobočka Písek

Nábřeží 1. máje 1401
397 01 Písek
Tel.: +420 736 772 321
Email: pisek@nadeje.cz
Účet: 174912106/0300

VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

Sociální pracovník v sociálních službách v NZDM Ostrov + lektor doučování (M/Ž)