Co to znamená, že je nějaké dítě sociálně znevýhodněné? Jako definici sociálně znevýhodněného žáka lze uvést následující: Termín „žák se sociálním znevýhodněním“ je pojem, který byl do české školské legislativy zaveden v roce 2004 k identifikaci dětí, kterým náleží zvýšená míra podpory v prostředí školy. Pro označení takového žáka se začalo používat vhodnější označení a to: žák s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění. (1)

Pojem vymezuje skupinu žáků, kteří potenciálně či skutečně selhávají ve vzdělávání, nejsou zdravotně postižení, dlouhodobě nemocní, případně jim není jasně diagnostikována některá ze specifických poruch učení či chování. Sociální znevýhodnění je tak kategorií označující širokou škálu příčin školní neúspěšnosti žáků z nezdravotních důvodů, které mají příčinu mimo školu v přirozeném sociálním zázemí dítěte nebo pramení z jiných životních okolností v životě dětí mimo půdu školy. Tyto skutečnosti dítě nemůže ovlivnit a stávají se pro ně přítěží v jiné sociální realitě, v našem případě v prostředí školy. (1)

Školský zákon začleňuje žáky se sociálním znevýhodněním mezi osoby se speciálními vzdělávacími potřebami. V § 16 tohoto zákona je sociální znevýhodnění vymezeno takto: rodinné prostředí s nízkým sociokulturním postavením nebo ohrožení sociálně patologickými jevy;nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova;postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR. (1)  

Skupině žáků se sociálním znevýhodněním jsou určena ke zmírnění sociálního znevýhodnění ve škole  tzv. vyrovnávací opatření. (1)

Za žáka se sociálním znevýhodněním lze v obecné rovině považovat žáka, který žije v prostředí, kde není dlouhodobě dostatečně podporován ke vzdělávání či přípravě na vzdělávání (například z důvodů nedostatečného materiálního zázemí, nevyhovujících bytových podmínek, časové náročnosti dopravy do školy, nezájmu ze strany zákonných zástupců, konfliktů v rodině). (1)

Dále je to žák, jehož zákonní zástupci se školou dlouhodobě nespolupracují a je to na újmu oprávněných zájmů žáka. (1)

Často se jedná o žáka, který žije v prostředí sociálně vyloučených lokalit nebo lokalit sociálním vyloučením ohrožených. (1)

Žák muže být znevýhodněn také při svém vzdělávání z důvodu příslušnosti k etnické nebo národnostní skupině či specifickému sociálnímu prostředí, zejména je-li znevýhodnění spojeno s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka ve srovnání s ostatními žáky třídy, z důvodu používání odlišného jazyka nebo specifické formy vyučovacího jazyka v domácím prostředí žáka. (1)

Na výše uvedeném popisu sociálně znevýhodněného žáka vidíme různé možnosti, jak se dané dítě či žák ocitá díky svému postavení v rodině a ve společnosti s nálepkou sociálně znevýhodněného žáka, který není schopen obstát v dnešní na výkon zaměřeném vzdělávacím systému. A potřebuje zvýšenou formu pomoci a podpory, kterou nemá možnost získat z domova od rodičů. Velkým přínosem je, že se o sociálním znevýhodnění mluví a společnost i školství se snaží na danou situaci reagovat. Ve školství formou podpůrných opatření pro konkrétního žáka a v domácím prostředí podporou sociálních služeb, které se snaží rodinu v jejich složité situaci provést a nalézt možná řešení jejich problémů.

Je jisté, že vše nelze vyřešit hned, ale i postupné kroky mohou hodně věcí ovlivnit a alespoň zmírnit důsledky nepříznivé sociální situace. Spolek NADĚJE v Písku dlouhodobě pracuje s jednotlivci a rodinami s dětmi, které žijí v sociálním vyloučení. NADĚJE v Písku poskytuje rodinám s dětmi terénní i ambulantní sociální služby např. sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a materiální pomoc v podobě potravin z potravinové banky. Dále nabízí rodinám s dětmi možnost navštěvovat předškolní kluby pro děti předškolního věku a pro starší děti organizuje zdarma doučování. Tyto vzdělávací aktivity jsou podpořeny díky finančním prostředkům z ESF v rámci projektu Vzdělání pro všechny výhodou (zkr. 3V), registrační číslo projektu: CZ.02.3.61/0.0/0.0/16_039/0011718.

Doufejme, že v budoucnu se změnou legislativy, sociálními změnami a podporou dostupného bydlení, se dočkáme zrušení nebo alespoň velkého omezení sociálně vyloučených lokalit. Dále že nebudeme mít ve škole děti s nálepkou sociálně znevýhodněného žáka jenom proto, že tito žáci žijí s rodiči na místě, které pro život rodiny, vývoj a vzdělání dětí je absolutně nevhodný.

Zdroje:

1) Definice sociálního znevýhodnění. [online]. [citováno 5-5-2022]. Dostupné z: http://katalogpo.upol.cz/socialni-znevyhodneni/1-vymezeni-terminu-socialni-znevyhodneni/1-1-definice-socialniho-znevyhodneni/

Zpracovala: Mgr. Petra Martíšková, manažerka projektu 3V

Jen pro zopakování, kdo je to žák se sociálním znevýhodněním. Dle definice lze za žáka se sociálním znevýhodněním považovat žáka, u kterého můžeme předpokládat potencionálně či skutečně vyšší procento školní neúspěšnosti oproti ostatním žákům. Tato školní neúspěšnost, však není vlivem absencí ve škole z důvodu nemocnosti, ale z důvodu sociálního prostředí. Jedná se často o žáka, který žije v sociálně vyloučených lokalitách. Dále se jedná o žáka, jehož rodiče nespolupracují se školou nebo to může být např. žák cizího původu (azylant) nebo žák, který neumí správně vyučovací jazyk v ČR, tedy český jazyk. Proto je na tyto žáky zaměřena cílená podpora.

Je nutné si uvědomit, že zdravotní znevýhodnění je u žáků více patrné než určení žáka se sociálním znevýhodněním. Symptomy sociálního znevýhodnění jsou někdy hůře rozpoznatelné. O to více musí sehrát svou nezastupitelnou roli pedagogická diagnostika. (1)

Průběžné monitorování a vyhodnocování projevů žáků v učební situaci i interakci s vrstevníky a pedagogy je nezbytnou součástí podpory všech žáků a zejména těch se speciálními vzdělávacími potřebami. Včasné odhalení příčin obtíží žáka a zahájení adekvátní podpory jsou tou nejlepší prevencí dlouhodobého selhávání a předčasného odchodu ze vzdělávání. Dlouhodobé selhávání také nezřídka vede k následným negativním projevům v chování žáka, který jimi kompenzuje frustraci z pocitu vlastního neúspěchu a nedostatečnosti. (1)

Samotná podpůrná opatření jsou rozdělena do deseti oblastí, většina opatření je také dělena do 1 až 5 stupňů podpory podle organizační, personální či finanční náročnosti a charakteristik žáků s potřebou podpory v daném stupni. (1)

Rozlišujeme následující oblasti podpůrných opatření:

1. Metody výuky
2. Organizace výuky (ve škole, ve školském zařízení)
3. Úprava obsahu a výstupů vzdělávání
4. Individuální vzdělávací plán
5. Personální podpora (ve škole, ve školském zařízení)  –  asistent pedagoga, školní asistent
6. Hodnocení
7. Intervence (ve škole, ve školském zařízení)
8. Úprava podmínek přijímání ke vzdělávání
9. Úprava podmínek ukončování vzdělávání (maturitní zkouškou, závěrečnou zkouškou, absolutoriem)
10. Prodloužení délky vzdělávání

A jako další stupeň podpory pro jednotlivé stupně a skupiny žáků se SVP lze uvést pomůcky. (2)

Co si představit pod danými oblastmi podpůrných opatření? U žáků s podpůrnými opatřeními 1. stupně např. respektujeme osobní  tempo, častější zpětnou vazbu. Jsou stanoveny odlišné časové limity pro činnosti. Při výuce je používán multisenzorický přístup a pracuje se s podporu motivace. (2)

Ohledně organizace výuky dochází k pravidelnému střídání činností, může být změněn i zasedací pořádek či uspořádání třídy. Žákům jsou nabízeny volnočasové a mimoškolní aktivity (stáže, exkurze). Často jsou používány různé formy hodnocení. (2)

Daná podpůrná opatření a jejich kombinace jsou určena na základě diagnostiky pracovníka Pedagogicko-psychologické poradny v daném regionu, který zpracuje pro konkrétního žáka zprávu. Na základě zprávy škola připraví pro výuku žáka daná podpůrná opatření dle navrženého stupně a oblasti podpory. Od krajského úřadu  –  odbor školství by měl získat na daná opatření také finance.

Jako jedno z často používaných podpůrných opatření lze uvést tzv. pedagogickou intervenci (1h/týden) se žákem nebo se třídou nebo speciálně pedagogickou péči např. 1h/týden dle stupně podpůrného opatření. U některých žáků je také možnost prodloužit délku vzdělávání např. rozložení 1 ročníku do dvou let. (2)

Často užívaným podpůrným opatřením ve školství je personální podpora. Jedná se o asistenty pedagoga např. 0,25 úvazku až 1 úvazek na žáka. Asistent pedagoga může působit ve třídě nebo v družině. Některé školy zavádějí do praxe také školního speciálního pedagoga a psychologa od 0,5 úvazku. Otázkou jsou samozřejmě personální a finanční zdroje. Psychologové obecně pro práci s dětmi chybí. (2)

Důležitou součástí podpůrných opatření je vytvoření individuálního vzdělávacího plánu, kde jsou zpracovány postupy pro vzdělávání dítěte  –  rozsah, metody zkoušení, hodnocení atd.

Podpůrná opatření patří v současné chvíli k nepostradatelným způsobům, jak podpořit děti/žáky se sociálním znevýhodněním či jiným handicapem ve škole. Podpůrná opatření jsou nástrojem pro inkluzivní vzdělávání dětí s cílem, aby většina žáků s rozdílnými stupni znevýhodnění mohla být  vzdělávána společně. Jisté je, že inkluzivní vzdělávání je náročné pro pedagogy, ale i ostatní žáky ve třídě. Ale jak jinak naučit děti přijímat odlišnosti než tím, že budou vzdělávány spolu.

Použité zdroje:

1) Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR. Katalog podpůrných opatření  –  část pro žáky se sociálním znevýhodněním. [online].  [citováno 24-5-2022]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/ped/podzim2016/SP4MP_PTE2/podpurna_opatreni.pdf

2) Podpůrná opatření  –  výčet, členění, příklady. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání [online].[citováno 24-5-2022]. Dostupné z: https://cosiv.cz/cs/2017/03/01/podpurna-opatreni-vycet-cleneni-priklady/

Zpracovala: Mgr. Petra Martíšková, manažerka projektu 3V